Globální emise oxidu uhličitého související s energetikou se v loňském roce zvýšily o 0,9 procenta na rekordních 36,8 miliardy tun. A to i přesto, že více čistých technologií, jako jsou elektromobily nebo produkce elektřiny ze slunce, pomohlo omezit dopady zvýšené spotřeby uhlí a ropy. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Emise z uhlí loni stouply o 1,6 procenta, neboť mnoho zemí se po ruské invazi na Ukrajinu a následném snížení dodávek ruského plynu do Evropy obrátilo k tomuto palivu, které je považováno za jedno z nejvíce znečišťujících. Emise z ropy vzrostly o 2,5 procenta, ale zůstaly pod úrovní z doby před pandemií covidu-19. Přibližně polovina nárůstu emisí spojených s ropou byla způsobena zvýšením letecké dopravy, která se zotavila z minima v době pandemie.
Ke zvýšení objemu emisí souvisejících s energetikou přispěla také nižší produkce elektřiny z jaderných elektráren a extrémní povětrnostní jevy, včetně vlny veder. Celkové emise částečně kompenzoval nárůst obnovitelných zdrojů energie, jako jsou větrné a solární elektrárny, opatření v oblasti energetické účinnosti a také elektromobily. Díky tomu se podařilo zabránit dalším 550 milionům tun emisí.