Při výběru izolačního materiálu pro novostavbu nebo rekonstruovaný dům většinou narazíte na bariéru neznámých hodnot, které charakterizují kupovaný výrobek. Ovšem i zákazník, který nemá odborné znalosti, dokáže plně spolehlivě posoudit, který materiál je lepší a který horší. Je důležité si předem přečíst informace na etiketě výrobku. Usnadní výběr správného materiálu v závislosti na potřebách zákazníka. Před nákupem produktů pro zateplení budov se nemůžete řídit pouze cenou. Levnější materiály mají většinou horší tepelně izolační parametry. Vyplatí se proto vybírat z izolací dostupných na trhu ty, které se vyznačují nízkým součinitelem tepelné vodivosti nebo odpovídajícími akustickými vlastnostmi a zajišťující požární bezpečnost.
Jak to udělat? Je to snadné, stačí se podívat na etiketu produktu
No, můžete například najít informace o součiniteli tepelné vodivosti (tzv. lambda) – vyjádřeném řeckým písmenem – λ. V dolním indexu tohoto písmene by mělo být vždy uvedeno písmeno “D”, což znamená, že se jedná o hodnotu deklarovanou v souladu s předpisy. Koeficient „lambda“ nám ukazuje, kolik tepla materiálem projde, bez ohledu na jeho tloušťku (protože jde o vlastnost materiálu, nikoli výrobku). Čím menší lambda, tím lépe!
- materiál s “lambdou” 0,033 izoluje lépe než materiál s “lambdou” 0,042
- pokud použijeme materiál s menší „lambdou“, čím více tepla v domě zadržíme, tím méně peněz utratíme za vytápění.
Za zvážení stojí i nákup těchto o něco dražších produktů. Charakteristickým znakem dražších produktů je nejčastěji kromě přednosti parametrů také vysoká kvalita. Díky tomu například není problém s jejich montáží, díky například lepší rozměrové toleranci. Jsou prostě precizněji vyrobené, nemají vady, což usnadňuje práci zhotovitele při jejich pokládce bez nutnosti ořezávání.
A co je nesmírně důležité, každá etiketa výrobku obsahuje informaci o tom, kdo materiál vyrobil, tedy kdo nese odpovědnost za jeho soulad s deklarovanými parametry. Garantem je výrobce, proto se vyplatí sáhnout po produktech těch výrobců, kteří jsou na trhu známí a těší se dobré pověsti a důvěře zákazníků.
Skleněná vlna se vyrábí v rolích a minerální vlna v deskách, i když samozřejmě existují výjimky. Liší se hustotou – vyšší u hornin, nižší u skla. Samotná hustota minerální vlny však nemá zásadní vliv na tepelné ani akustické parametry příčky. Nejčastěji se používají v hustotách od 11 kg/m3 do 40 kg/m3 pro sklo a od 25 kg/m3 do 180 kg/m3 pro horninu. Jejich izolace, určená koeficientem lambda, se pohybuje od 0,030 W/mK do 0,044 W/mK (čím nižší lambda, tím lepší izolace). Jejich třída reakce na oheň bez ohledu na to, zda se jedná o kamennou nebo skelnou vatu je standardně A1 nebo A2, což znamená, že jsou nehořlavé a v případě požáru nepřispívají k jeho šíření např. kapáním. hořící kapky. Samozřejmě nejdůležitější při výběru je lambda, protože ta určuje kolik utratíme za vytápění. Čím menší, tím méně.
Kamenná vlna má vyšší hustotu, proto se nedoporučuje na šikmé střechy, kde je lepší instalovat skelnou vatu, která nepřetěžuje konstrukci. Šikmé střechy by měly být izolovány lehkým a pružným materiálem, který nebude zatěžovat konstrukci a zároveň vyplní celý prostor mezi krokvemi. Do plochých střech je zvykem instalovat kamennou vlnu, ale zde stojí za zvážení i použití skelné vlny, která umožňuje navrhnout ekonomičtější konstrukci. Pro fasády v lehké mokré metodě (jinak BSO nebo ETICS) se nejčastěji používá kamenná vlna ve formě desek.
Je třeba také pamatovat na to, že izolační materiál by měl být vybrán tak, aby zateplená příčka splňovala alespoň zákonné požadavky na tepelnou izolaci nebo akustickou izolaci. Vzhledem k mnoha platným předpisům a množství výrobků na trhu, o kterých zákazník nemusí vědět, se vyplatí využít možnosti získat odborné znalosti od odborníků v daném oboru.
